O nás

Svatá Ludmila je zapsaný spolek, který od roku 2016 realizuje stejnojmenný projekt. Naším posláním je uctění výročí 1100 let mučednické smrti sv. Ludmily, probouzení zájmu o sv. Ludmilu jako o první českou křesťanskou panovnici, první českou světici, zakladatelku českého státu, zakladatelku vládnoucí dynastie, matku českého národa, vychovatelku sv. Václava a naším posláním je také propojení úcty ke sv. Ludmile na mezinárodní úrovni.

O svaté Ludmile

Život známé české světice, babičky svatého Václava, je inspirující i po 1100 letech.

I když historické informace o svaté Ludmile čerpáme především z pozdějších legend, základní obrys jejího života je znám. Narodila se pravděpodobně v roce 860. Díky manželskému svazku s prvním historicky doloženým přemyslovským knížetem Bořivojem stála u samých počátků konstituování českého státu a formování národů budoucí střední Evropy.

Nebyla jen manželkou a ochránkyní rodinného krbu, která přivedla na svět šest dětí. Stala se zakladatelkou vládnoucí dynastie a snažila se ovlivňovat i soudobou politickou situaci za vlády svých synů Spytihněva a Vratislava. Významnou roli sehrála také při výchově vnuka, budoucího knížete Václava, kdy kladla důraz na chlapcovo vzdělání. Právě předáváním moudrosti a zkušeností zralého věku budoucímu knížeti ovlivnila náš stát na tisíc let dopředu.

Dne 15. září 921 byla z příkazu snachy Drahomíry zavražděna na tetínském hradišti Tunnou a Gommonem. Písemné prameny uvádějí, že k tomu došlo nejspíše z politických a náboženských důvodů. Ludmila byla původně pohřbena na Tetíně. Roku 925 nechal kníže Václav přenést její ostatky do svatojiřské baziliky na Pražském hradě a Ludmila byla tak blahořečena, tímto činem se kníže Václav zařadil mezi panovníky evropského významu.

Svatá Ludmila může v dnešní době inspirovat tím, jak přirozeně naplňovala svou úlohu ženy a vychovatelky v rodině, byť pozice ženy v raném středověku byla jiná než dnes. Její život byl v minulosti inspirací i pro výtvarné umění. Především středověká a barokní ikonografie si vybrala motiv babičky jako vychovatelky budoucího svatého Václava. Vždy je zobrazována jako starší žena s atributem šátku, tedy nástrojem své mučednické smrti.